V evropské přírodě roste divoce asi patnáct původních druhů máty. Všechny jsou trvalky s podzemním oddenkem, dřevitými stonky, mírně se liší vzrůstem, zbarvením lístů a intenzitou chuti a vůně silice. Co je rozděluje především je půda, kde rostou. Dva druhy, rozšířené i u nás, jsou máta vodní (Mentha aquatica) a máta klasnatá (Mentha spicata) rostou na zcela odlišných stanovištích. Mátu vodní najdete v bahnitých kyselejších půdách, na zahrádce se tedy bude hodit k osázení břehu jezírka nebo dokonce do jeho mělké vody při břehu. Silice z listů má silnou vůni i peprmintovou chuť. Kvete růžovými paličkami od července do října a je tak nejen voňavou, ale i velice dekorativní trvalkou pro ozdobu vodního břehu. Máta klasnatá má naopak ráda slunné, sušší místo s dobře propustnou zahradní zeminou. Její drobné kvítky jsou jemně nafialovělé, aroma je mírné, neagresivní. Je to trvalka zdobící lemy záhonů i skalky svými jasně zelenými listy i bohatým květem do pozdního září.
Máta peprná
Nejčastěji pěstovaný druh (Mentha x piperita) je přirozený hybrid máty vodní a máty klasnaté. Množí se hlavně vegetativně oddenky, velmi snadno oddělíte kousek trsu a zasadíte přímo do půdy, při pravidelné zálivce snadno zakoření, protože máta roste bujně jako plevel. Na podzim je dobré ji hodně ostříhat, nasušit pro zimní použití a počkat, až na jaře vyrostou nové výhony – takto zmlazené keříky vypadají lépe než zdřevnatělé. Množení semeny se nedoporučuje – protože všechny odrůdy jsou hybridní, ztrácejí další generace vlastnosti mateřských rostlin. Pokud chcete odrůdy máty peprné zasít, pak musíte použít jedině osivo zakoupené u odborných pěstitelů.
Desítky příchutí
U mnoha pěstitelů sazenic bylinek najdete dnes téměř nepřeberný výběr odrůd máty. Liší se barvou listů, často bíle nebo žlutě panašovaných nebo zbarvujících se do červena, množstvím i barvou květů, ale především vůní a chutí lístků. Ostrá chuť máty peprné je tak zjemněna příchutí jahod, banánů, ananasu, čokolády, pomerančů, mandarinek, citronů, citronové trávy, zázvoru, vína nebo fíků, případně vůní, připomínající kolínskou vodu. Pro kuchyňské použití si tedy můžete pěstovat to, co vám lahodí nejvíce. Silné aroma vhodné na přípravu oblíbených koktejlů má speciální máta peprná „Mojito“. Máta odpuzuje na záhonech myši a mšice a bytě nepříjemný hmyz. Její vůně je příjemná a potlačuje zápach tabáku, v kuřácké domácnosti by tedy sazenice v květináči neměly chybět.
Léčivé účinky
Máta patří k základu bylinkářovy zahrádky. Čaj, olej, tinktura z listů i nati s květy – vše si zachovává látky, které obsahuje silice – menthol, menthon, menthofuran, sabin, piperiton a další třísloviny, hořčiny a flavonoidy. Tato směs je odedávna používaná proti žaludečním a žlučníkovým kolikám, křečím, inhalace pomáhá při zánětech horních cest dýchacích. Pozor si musejí dávat alergici – je mnoho lidí alergických na menthol. Mátové čaje a jiné přípravky nejsou také vhodné pro těhotné a kojící ženy a pro nemluvňata. Ze žvýkaček chuť mentholu jistě znáte, pro voňavý dech ale stačí také rozkousat lístek máty.
TIP
Anglická mátová omáčka
Připravit koktejl nebo čaj z lístků je velice jednoduché. Máta se ale hodí také do bylinkového másla nebo pro přípravu omáčky na pečená masa, zejména jehněčí nebo skopové, jehož ostrou chuť potlačí. Nebojte se toho, že je omáčka sladká – ke svíčkové se také přidává sladkokyselý brusinkový kompot. Jak na to? Hrst lístků máty posekejte nadrobno, smíchejte se dvěma lžícemi cukru a zalijte čtyřmi lžícemi chladné vody, jednou lžící octa a malou lžičkou sherry. Vše důkladně promíchejte, až se cukr úplně rozpustí, nechte dobře vychladit – a pak už jen podávejte k pečenému nebo grilovanému masu.
Text: Gabriela Koulová
